Historie

• První zpráva o Zruči je z roku 1252, kdy ves patřila třem bratřím, Půtovi, Vaňkovi a Purkartovi z Vlkošova, kteří ji prodali Janu z Klenového. Od něho ji roku 1507 koupil Albrecht z kolovrat, pán na hradě Libštejně s vesnicemi Dolany, Sencem Chrástem a Druztovou s hradem Věžkou. Jan z Valdštejna, nevlastní syn Albrechta z Kolovrat prodal v roce 1517 tyto obce městu Plzni. V roce 1547 bylo ve Zruči sedm selských dvorů. V roce 1567 založilo město Plzeň rybník Drahotín o rozloze 10 ha, asi 1 km východně od Zruče. V držení města Plzně byly obce do roku 1850. Kolem roku 1780 byly na návsi založeny dva rybníky a v roce 1806 postavena kaplička. V roce 1902 bylo v obci 75 domů a 623 obyvatel, v roce 1924 již 84 domů a 641 obyvatel. V roce 1926 vznikla část obce, tzv. Vila. Dne 28. října 1936 byla slavnostně otevřena nová obecná škola, která byla rozšířena na základní devítiletou školu.   Ve druhé polovině 20. století došlo k podstatnému rozšíření služeb a vzniku nových podniků. V padesátých letech byl založen Okresní stavební podnik Plzeň-sever se střediskem ve Zruči. V roce 1952 bylo založeno JZD a otevřeno fotbalové hřiště. V roce 1956 bylo otevřeno zdravotní středisko a poštovní úřad. Nová požární zbrojnice začala sloužit v roce 1960, s přístavbou MNV bylo započato v roce 1971. Nová samoobsluha otevřena r. 1975, nová tělocvična v roce 1977. Mateřská škola byla otevřena v roce 1981 a roku 1983 pak prodejna textilu. V letech 1984-1990 byla vybudována čistička odpadních vod. V červenci 1991 byl změněn název obce Zruč na Zruč-Senec.

SENEC u Plzně

• Jméno obce je zřejmě odvozeno od úrodných senných luk, které jsou v údolích, kde se obec rozkládá.
• První zmínka o Senci je z roku 1295, kdy kapitula mělnická prodala Senec a Třemošnou plaskému klášteru za 300 hřiven stříbra.V roce 1312 však byly tyto obce opět vráceny kapitule mělnické. Až v roce 1395 je znova získal plaský klášter, který prodal Senec Janu z Klenového. Od něho v roce 1507 koupil Albrecht z Kolovrat, pán sídlící na hradě Libštejně, hrad Věžku, k němuž patřily vsi Druztová, Dolany, Senec, Chrást a Zruč. Jeho nevlastní syn Jan z Valdštejna prodal 10. října 1517 tyto vsi městu Plzni, které je drželo až do roku 1850.
• V uvedených dobách se ve vesnici udály různé příhody, které byly zaznamenány pro příští pokolení.
• Tak v roce 1338 přiletěly kobylky, sarančata, které zničily z velké části úrodu.
• Roku 1439 postihl obec velký mor, kdy zahynula skoro polovina seneckých obyvatel.
• Ve 14 století stávala na seneckém katastru mezi dnešní Bílou Horou a tzv. Kačí louží nedaleko řeky Mže tvrz a poplužní dvůr Roudná. V roce 1550 počalo město Plzeň rozprodávat pozemky sedlákům z okolních obcí.
• Západně od Sence stávala ještě v 16 století ves Borek, která zanikla v roce 1560. Její obyvatelé opustili Borek následkem moru či jiné nakažlivé nemoci, když zbytek se přestěhoval do Sence a Bolevce.

SENEC V DOBĚ TŘICETILETÉ VÁLKY 1618 - 1648

• V době třicetileté války obec mnoho vytrpěla, a to zejména od vojska jak císařského, švédského tak stavovského. V roce 1619 táhlo přes Senec při dobývání Plzně stavovské vojsko generála Mansfelda. Potom od Žatce táhla saská jízda k Plzni. Začátkem roku 1634 ležela v Senci část Valdštejnova vojska tzv. “zelení lancoši”, kteří byli také v Bolevci a Chotíkově. V roce 1645 byla v Senci část švédského vojska pod velením generálů Banéra a Tornstense. Po ústupu Švédů v roce 1647 přitáhli císařští vojáci. V roce 1648 byla ještě v Senci a okolí ubytována část švédského vojska pod generálem Königsmarkem. Ubytováním různých vojsk lidé v obci velmi trpěli. Neměli co jíst, živili se lebedou a trávami, umírali hladem a vysílením. V roce 1680 vypukl mor a jedna třetina obyvatel Sence na tuto zhoubnou nemoc vymřela.

ZRUČ u Plzně

• V roce 2002 oslavila obec Zruč 750 let svého trvání. Zruč leží 8 km severovýchodně od Plzně asi 370 m nad mořem. Jméno má asi, že byla z ruky - z ručky nebo od zručných obyvatel. Král Václav I podporoval kláštery a sám zakládal města a vsi, aby v nich získal spolehlivou oporu proti vyšší šlechtě. Podporoval kolonizaci krajů málo zalidněných.V této krajině se usadilo několik rodin, které si tu zřídily selské dvory a odváděly vrchnosti různé daně. Tak byla za krále Václava I v roce 1252 založena ves Zruč patřivši benediktinskému klášteru v Kladrubech u Stříbra. Při zakládání nových vsí byla pevně stanovena práva a povinnosti kolonistů a pořizován písemný zápis, kterým se zaručovalo, že se stali dědičnými držiteli půdy. V čele nově zakládaných obcí býval rychtář, zpravidla nejbohatší z kolonistů, který organizoval založení vsi. Náležela mu nižší soudní, policejní a trestní pravomoc nad poddanými. Selské dvory prvních obyvatel Zruče byly postaveny na kamenném základě vedle sebe při cestě a při potůčku kolem cesty tekoucím v mírném údolí.Štíty byly postavené na jih, stěny byly z borových osekaných trámů vylepené jílem.Všechna stavení byla pokryta doškovou střechou a komíny byly z kamene a vypálených cihel. 
• Při založení vsi byly postaveny dva nebo tři statky. V té době v okolí již existovaly obce Třemošná, Žichlice, Nadryby, Nynice, Chrást, Dýšiná, Škvrňany a Malesice.
• V roce 1413 patřila ves Zruč třem bratřím Půtovi,Vaňkovi a Purkartovi z Vlkošova, kteří ji prodali Janu z Klenové. Od něho ji v roce 1507 koupil Albrecht z Kolovrat, pán na hradě Libštejně s vesnicemi Dolany, Sencem, Chrástem a Druztovou i s hradem Věžka. Jan z Vadštejna, nevlastní syn Albrechta z Kolovrat prodal v roce 1517 za 1792 kopy a 50 grošů pražských tyto obce městu Plzni. V roce 1547 bylo ve Zruči sedm selských dvorů a pastuška na návsi. Město Plzeň mělo uvedené obce až do roku 1850, kdy městští úředníci pečlivě zapisovali jména usedlých na vsích a nutili je k placení daní. Tak se dochovala jména obyvatel i jejich dětí. Ze statku č. 2 byl rychtář Jan Rozum.
• Z citované historie obou obcí vyplývá, že od roku 1507 sdílely podobný osud, kdy měly stejného pána Albrechta a od roku 1517 až do roku 1850 náležely městu Plzni.

HISTORIE RYBNÍKA DRAHOTÍN

• Rybník Drahotín se rozkládá asi 1 km východně od Zruče a má rozlohu 10 ha. Byl založen plzeňskou vrchností v roce 1567, která pověřila Zikmunda Plzáka stavbou rybníka. Na stavbu dostal 170 kop grošů míšenských. Plzeňští měšťané hledali nové hospodářské zdroje a jeden z nich, nikoliv bezvýznamný se našel v rybníkářství, k němu nebylo třeba velkých udržovacích nákladů ani hodně pracovních sil. Poddaným vesničanům byla zabrána půda a na výhodném místě přeměněna v rybníky. Plzeňští měšťané dali za zatopené louky les, který byl poté vykácen a přeměněn v pole. Těmto polím se říká na “Novinách” - nová vzdělaná pole.
• Při stavbě rybníka museli zručští sedláci na robotě postavit 8 sáhů širokou a 5 sáhů vysokou hráz, takže se tam hodně nadřeli. Rybník i pole jim přišel opravdu draho a odtud je ten název rybníka.
• Koncem 16 století měla Plzeň 30 rybníků. Pokročilou Krčínovou a Doubravicovou metodou vznikla chovná soustava rybníků třecích, výtažných a kapřích. Město Plzeň získalo slušný majetek. Za války třicetileté v letech 1618 - 1648 spustlo 16 rybníků, což zle porušilo celou chovnou soustavu i také užitek, který z nich už takový nebyl. Jen Velký rybník zvaný Bolevák, Šídlovský, Kamenný, Třemošenský, Senecký, Košinář, Nováček a Drahotín se dočkaly dnešních dnů.

DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI

• V zimě roku 1741 ustupoval oddíl francouzského vojska přes Senec před vojskem císařovny Marie Terezie a chtěl obec v noci přepadnout a vyloupit. Senečtí se o chystaném přepadení dozvěděli od jednoho francouzského vojáka a v nočních hodinách si na oddíl francouzů počkali v lese mezi Sencem a Druztovou. V nastalé šarvátce byl jeden senecký hospodář jménem Kurjed zabit. Zanechal po sobě ženu a 4 děti. Francouzský voják, který varoval senecké před přepadením, se jmenoval Clail (Klail) a po této události zůstal v Senci, dělal své řemeslo kovářské, oženil se a založil v našem kraji rod Klailů. V místě šarvátky byl postaven kříž s obrazem sv. Trojice, který byl udržován obcí seneckou. Až v roce 1926 již setlelý padl a zůstal ležet. Někdo jej odnesl a spálil, přičemž nový již nebyl postaven.
• V roce 1771 bylo císařovnou Marií Terezií nařízeno číslování domů na vsích plzeňského panství. Bylo provedeno tak, že prvním číslem byla označena panská budova, zámek nebo fara. Pokud nebylo v obci panských budov ani fara, začalo se číslovat od usedlosti rychtáře a pokračovalo se po řadě do kola bez rozdílu, zda-li je usedlost selská nebo jen domkářská.
• V letech 1771 a 1772 byla velká neúroda. Poté lidé začali pěstovat brambory, když v roce 1775 je z Francie přivezl forman Mašek. Koncem 18 století bylo také papežem nařízeno zvoniti třikrát za den. Městské úřady proto nutily obce stavět zvoničky. V roce 1811 byla měnová reforma 1:5. Mnoho lidí tak přišlo o své peníze, kdy z 30 krejcarů platilo jen 6, z 15 jen tři krejcary atd. V roce 1816 byla opět velká neúroda obilí, ale v dalším období úroda veliká, a tak se zahojila bída předcházejícího roku.
• Kolem roku 1820 prodali starousedlíci Sence horní míry a doly na uhlí v lese Borku firmě Morz za 1000 zlatých, které si mezi sebou rozdělili.
• V roce 1820 také bylo započato se stavbou kasáren v Plzni, později 35 pěšího pluku. Na této stavbě se rovněž podíleli senečtí občané. Jako robotní povinnost vozili kámen od Kačí louže. Když byla kasárna dostavěna, chtěla vrchnost Plzně rozvrhnouti náklad na stavbu vynaložený na poddané jí obce. Tomu se vzepřeli rychtáři z okolních obcí v čele s obrrychtářem Janem Kepkou ze Sence č.18. Jeli do Vídně ke dvoru, kde vymohli, že město Plzeň si muselo všechny výlohy s postavením kasáren hraditi samo. Lid okolních obcí již dosti učinil, když veškerou práci z roboty musel vykonati, přičemž užitek z toho mělo jen město samo. Kasárny byly dostavěny v roce 1826 a předány svému účelu.
• Začátkem měsíce září 1848 byla zrušena robota. Senečtí sedláci robotovali na polích u dvora v Doubravce, farností patřili ke kostelu sv.Jiří u Doubravky, dříve zvaném na Kostelci.

Zpracováno z podkladů pana HONOMICHLA ze Zruče